Alespoň minulý týden na bylinkovým pobytu mi konečně spadnul foťák do klína a bylinky i bylinkářky (a jeden bylinkář) byly sakra fotogenický🫶🏻. Tak si je tu odložím. Jako vzpomínku na léto i na ten malý návrat k tvoření.

Kdo četl první díl fotodeníku, tak ví, že jsem psala, že tahle “jakože rubrika” bude založená na “málo kecaní, hodně fotek”. To mi ještě tou dobou ale nedošlo, že nastanou měsíce, ve kterých se “hodně fotek” nezrodí. A když se to zkombinuje s tím, že ten zatracenej únor má jen 28 dní, jste v úplným průšvihu.

Protože poslední dobou hodně fotím a jen malý procento fotografií opravdu vidí světlo světa, rozhodla jsem se udělat takovou měsíční fotorubriku. Protože, jak jste si asi všimli, u většiny mých článků je hodně kecání a málo fotek, tak tady to bude úplně naopak.