DENÍK: březen aneb poslední měsíc těhotenství

23. února
neděle

Vracíme se ze Slovenska. Ráno si dáme mysore, kafíčko v Prakriti a pak chvátáme domů. Ve třetí odpoledne má přijet Johanka, naše porodní asistentka. Domů dorážíme asi v 14.30. Topíme jen dřevem, takže je naše chata po čtyřech dnech vymrzlá. Johanka doráží asi v 15.15, v chatě je tou dobou sotva 18 stupňů. Johanku to evidentně hodně vyleká a my musíme hodně vysvětlovat, že toto opravdu není normální vnitřní teplota. Po hodině a půl odjíždí a i ona uznává, že se naše chajda za tu dobu hezky vytopila. Úleva. Chata kontrolou pro domácí porod prošla.

25. února
úterý

Mám oficiálně donošeno. Dnešním dnem už můžu rodit doma.

28. února
pátek

Je novoluní a já jsem celý týden cítím na rozpadnutí.

1. března
sobota

Z novoluní jsem se oklepala a mám pocit, že bych mohla být těhotná klidně další měsíc.

3. března
pondělí

A. si tohle datum naplánoval jako ideální pro porod. Ideálně ještě v čase 3.33. Já si ten den pro jistotu ještě naplánovala kadeřnici a večeři. Porod neklapnul, tak jsem aspoň ostříhaná a s plným pupkem. Na kontrole mi gynekolog napsal recept na imunoglobin, který je nutný pro ženský co mají krev RH-. Úleva, protože se na mě mohl vyprdnout a já fakt nevím, kde bych pak ten imunoglobin sháněla.

5. března
středa

Máme pracovní degustaci v Praze asi tak pro 50 lidí. Taková moje poslední zatěžkávací pracovní zkouška před porodem. Tentokrát je to dost malej prostor a přichází dost lidí. Pro člověka, co je teď fakt dlouhej to není žádná velká hitparáda. Já i mimíš jsme to ale ve zdraví přežili.

10. března
pondělí

Jdu na pravidelnou kontrolu na gyndu. V moči mám bílkovinu. Dva kříže, to je prej hodně. Doktor má podezření na preeklamsii, což by prej byl dost průser a musela bych hned do porodnice na vyvolání porodu.

11. března
úterý

V 6.30 jdu na odběry krve. Ještě ten den mi volá doktor, že je všechno úplně v pohodě, v moči nebyla dokonce žádná bílkovina a krevní obraz mám lepší než sám doktor. Úleva.

14. března
pátek

Úplněk. Naše další vytipovaný datum na porod. Zas to neklaplo. Pan mimíš si do toho kecat prostě nenechá.

Rodiče odlétají na dovolenou do jižní Ameriky. Z celýho porodu jsou na nervy víc, než já. Přáli si, abych porodila před jejich odletem. Nepovedlo se. Pro jistotu kupují na letišti v Paříži šampaňský.

15. března
sobota

Celej den mi je fakt na nic. Tvrdne mi břicho, bolí mě snad všechno. Skoro jenom ležím a nic nedělám. Chtěla jsem jet do zahradnictví pro terakotový květináče a pro tulipány a pro bylinky a pro jahody. Nakonec jsem dojela akorát do vedlejšího městečka vyzvednout pidi balíček. Víc to nešlo.

16. března
neděle

Zas mám pocit, že bych mohla skákat přes kaluže. Dobře, to trochu přeháním, protože by se pode mnou taky mohla propadnout zem. Navíc je venku teplo, vyhřejvám si pupíka a je mi zas po delší době dobře.

17. března
pondělí

Jedu na pár hodin kouknout do práce a pak zase na gyndu. Doktor mě už předává do péče porodnice. Z toho radost moc nemám. Za těch 9 měsíců jsem si na svýho gyndaře fakt zvykla. Ocenila jsem to, že mě nesoudil ani za odmítnutí testu na cukrovku, ani za to, že chci rodit doma. Nenutil mě k žádným vaginálním vyšetření, když jsem měla dotazy (a že jich bylo), trpělivě vysvětloval.

18. března
úterý

Den D. Nebo spíš den T. Termín. Jenže na termín rodí statisticky asi jen 5 % žen. Já se k ním nezařadila. Dál vyčkávám.

19. března
středa

Oddací list. Ten jsem ztratila a už víc jak měsíc zpět žádala o novej. Pořád nikde. Konečně mi paní matrikářka z Brna odpověděla, že mi ho poslali na mojí trvalou adresu, kde nebydlím. A že jsem si ho nevyzvedla. a tím pádem se jim vrátil zpátky do Brna. Do prdele. Oddací list fakt potřebuju. Nakonec se s brněnskou matrikářkou spojuju a ta slíbí, že ho pošlou do Poděbrad hned další den.

20. března
čtvrtek

Dnešním dnem bude náš junior beran. Beran!

21. března
pátek

Můj táta má svátek a přeje si, ať se náš junior narodí v tohle datum. Nenarodí.

Odpoledne volá matrikářka z Poděbrad, že tam mám k vyzvednutí oddací list. Hurá.

22. března
sobota

Ráno volá Johanka a ptá se, jak se mám. Krásně se mám, jen ten náš budulínek furt né a né vykouknout. Beran no. Má svojí hlavu.

23. března
neděle

Ve 3.44 mi praskla voda. Celý den rodím doma. Kvůli nepostupujícímu porodu po půlnoci sedáme do auta a jedeme do porodnice.

24. března
pondělí

V porodnici v Havlíčkově Brodě se v 5.35 narodil Oliver. Po 26 hodinovém porodu.